úterý 23. březen 2021 08:00 | Ondra Váchal
Praha, Trutnov – Stejná, možná ještě větší nejistota než v předchozím roce zasahuje organizátory běžeckých seancí v rámci seriálu Běžec Chodska. Pořadatelé tradičního jarního otvíráku Běhu Koutem se již připravují na podzimní termín, ostatně s tím mají zkušenost již ze sezony 2020.
O osudech dalších tradičních dubnových krosů – Bělská pětka (původní termín 10.4.) a Běh Škarmanem (25.4.) se rozhodne počátkem aprílového měsíce. Dle záznamů z hodinek regionálních běžců je znát závodní abstinence a všichni už by nejraději tréninkovou formu ukázali všem ostatním. Neutěšená situace s koronavirem znovu hraje do karet virtuálním závodům, což se týká i regionálního seriálu Běžci Chodska Sobě. Vyhlášení loňského seriálu bohužel ještě nemohlo proběhnout, ale při první možné příležitosti se bude jednat o velkolepý večer. Jaký byl ročník 2020, co se chystá nového, kdy se dočkají běžci startu druhého ročníku? To a další zákulisní informace získal loňský vítěz seriálu Běžec Chodska, čtvrtý v celkovém pořadí a spoluorganizátor Běžci Chodska Sobě Ondřej Teska od šampionů premiérového ročníku virtuální série Venduly Peteříkové a Ondřeje Váchala. Seriál je od běžců pro běžce, takže rozhovor je dílem běžce s běžci.
První ročník virtuálních běžeckých závodů na Chodsku máme za sebou. Co pro Vás vítězství v seriálu znamená?
Vendula Peteříková (dále jen VP):
První ročník virtuálních závodů pro mě byl v této době spíše velmi krásným zpestřením. Brala jsem to jako zábavu a velmi kvalitní trénink, často v nádherné přírodě, kde jsem ještě nikdy nebyla. A hlavně alespoň nějaký kontakt s běžeckými přáteli, kteří už mi vážně moc chybí. Vítězství je jen taková třešnička na dortu.
Ondřej Váchal (dále jen OV):
Trasy seriálu Běžci Chodska Sobě mi náramně obohatily mnohdy rutinní jarní přípravu před dráhovou sezonou. Ocenil jsem to, že v době nulového závodního vytížení mohl člověk vyrazit potrénovat do jemu neznámých míst našeho krásného regionu. Vítězství mě těší a když mi to časové možnosti dovolí, určitě na něj budu chtít letos navázat.
Sloužily vám natrasované závody jako kvalitní trénink nebo jste je běželi vždy naplno?
VP:
Až na Babylonský půlmaraton jsem se snažila nejprve trasy proběhnout a na druhý pokus jít vždy naplno. Inspirací pro mě často byly časy některých mužů.
OV:
Většinou jsem to pojal jako kvalitní tempový běh, stupňovaný běh a celkově trénink hlavy. Srovnával jsem si časy z jara a na podzim.
Ondro, stále se specializuješ hlavně na dráhové závody, nedávno jsi běžel na halovém MČR. Doporučuješ zařazení virtuálních závodů i do přípravy dráhovým běžcům? Pravda leží na dráze, ale i virtuální závody člověka řádně prověří. Když si trasu zaběhnu v počátku přípravy a na konci sezony, tak mi to mnohé ukáže. Bohužel téměř nebyla podzimní krosová sezona a valně to nevypadá ani s tou jarní, takže pro nás dráhaře to je fajn forma zpestření přípravy. Hlavně i trochu psychický odpočinek od kroužení na oválu. Nerovný terén, přírodní překážky, nutná změna rytmu a tempa běhu, nevyzpytatelné výběhy a seběhy či trénink morálky. To vše může atletům dráhařům pomoci i k výborným časům na rovině.
Který závod vám nejvíce přirostl k srdci?
VP:
Do parku v park v Horšovském Týně mě zahřál u srdíčka, přeci jen doma je doma.
OV:
Mě určitě Babylonská sedma. Zavzpomínal jsem na letní soustředění nedaleko Babylonu a hlavně závod nezačínal hned do kopce. Mohl jsem se tak pořádně rozběhnout a i závěr se dal běžet na krev.
Dokážete vypíchnout trasu, která vám sedla nejvíce a kde jste se naopak řádně vytrápili?
VP:
Běžecky jsem se nejlépe cítila v závodě Za Kozinou na Hrádek, naopak z nějakého důvodu mi neseděl Šitbořský okruh.
OV:
I když nejsem milovníkem vrchařských seancí, tak jsem sám sebe běžecky překvapil při Běhu na Koráb přes Šibenici, dařilo se i mi i po stopách Korábského krosu. Nevybral jsem si ideální termín na Vertical 500 a na pekelném výběhu/výšlapu na Čerchov jsem značně potrénoval morálku. Ostatně nechápu, traséry, kteří začínají závod hned do kopce (smích).
Jak to u vás bylo s blouděním na nových trasách?
VP:
Zabloudila jsem na dvou závodech, na právě zmiňovaném Šitbořském okruhu a velké bloudění bylo při Babylonském 1/2 maratonu. Na druhý pokus už nebyl čas ani odvaha.
OV:
Já zabloudil, když jsem běžel okolo Zámečku přes Dmout. Běželo se mi tak dobře, že jsem zapomněl vyběhnout právě na ten Dmout (smích). Okolo Vraního vrchu z Kramolína jsem udělal jeden zbytečný kiks a přišel o šanci na lepší čas. Naštěstí tento závod se poběží i letos, tak se tam vrátím.
Ondro, tuším, že jsi měl občas problém s GPS ve svých hodinkách a spárováním aktivity se závodem. Neodrazovalo to od dalších závodů a měl někdo podobné problémy? Nejlepší je dát na vlastní pocit. Seriál je ale založen na tom, že zde musí fungovat i moderní technologie hodinek. Pamatuji si jen, že třeba při závodě pod Korábem mi hodinky nesnímly aktivitu ani napotřetí. Neodradilo mě to, a naopak zdravě naštvalo, abych se na trasu vrátil. Nějaký občasný výpadek se u někoho objevil, ale nebyl to moc častý jev. A počty odběhnutých záznamů značí, že to nikoho neodradilo.
Jaká bude budoucnost virtuálů? Nebude to jen výstřelek této paralyzované doby?
VP:
Ne, že bych to našemu seriálu nepřála, ale budoucnost virtuálních seriálů bude podle mě bohužel velká. Určitě budou pokračovat v této depresivní izolované době.
OV:
Když si vezmu, že jsem v roce 2020 odběhal zhruba 30 virtuálních závodů a ani ne 20 těch klasických, trochu mě to děší. Každopádně všechny akce, které spojují běžce i prostřednictvím soupeření na dálku, podporuji. Je to určitě lepší než čekání. Přechod ke klasickým formátům běžeckých seancí pak bude snažší.
Vendy, momentálně s Honzou Machem žiješ až v dalekém Trutnově. Bude vůbec čas běhat virtuální závody na Chodsku? Nerozjedete podobný seriál i na Trutnovsku? Pokud nás ještě někdy z Trutnova pustí, máme v plánu při návštěvě Chodska vždy nějaký závod odběhnout. Honza celý systém programoval tak, aby se dal využít i jinde. Takže doufám, že nás na Trutnovsko přijedete brzy potrápit.
Ondro, pracovní možnosti tě odvály do Prahy. Budeš se vracet na závody na Chodsko? Nechystáš s kamarády běžci připravit podobný seriál i v našem hlavním městě? Vzhledem k tomu, že letošní možnosti soustředění v zahraničí jsou značně omezené, tak si určitě udělám několik minisoustředění na Chodsku a nějaký závod tam prásknu. Těším se na nové trasy a chci překonat i časy na závodech, kde už se závodilo loni. Dáme v Praze hlavy dohromady a uvidím zda zlanařím dráhaře na nějakou městskou verzi seriálu. Parků, lesů a neprobádaných cestiček je zde nespočet. Velký dík patří Honzovi Machovi a Ondrovi Teskovi za spoluorganizaci. A také běžcům z Chodska. Nikdo to nevzdal a bojujeme s nastalou situací, co se dá.
Autorem článku je Ondřej Váchal a vyšel původně v Domažlickém Deníku.